Tak jsem se dnes konečně dostal k tomu, abych zase něco napsal. Posledních pár dnů totiž bylo dost hektických. Dnes mám jediný volný den v týdnu. Trocha regenerace neuškodí...jsem zvědav jaký rozpis bude v práci na příští týden. Zjistil jsem, že když pracuju každý den, nestíhám se vůbec připravovat do školy. Jsem doma totiž jen dvě hodiny a to si stihnu tak akorát udělat něco na jídlo. Víkend proto nejspíš budu věnovat poněkud netypické činnosti a to studiu, také snad už konečně i uvařím (na programu jsou špagety s kečupem :-D). Jinak se přes týden nic převratného nestalo. Akorát nepálcům v práci pořád dělá jméno "Vašek" problém a proto jsem si vysloužil přezdívku Vanessa. Je to taky na "V", dobře se to pamatuje a klukům očividně nedělá problém ani to, že je to dívčí jméno. Při každé příležitosti na mě s úsměvem přes půl obchodu pokřikují "Hááj Vanesssssa". Hlavně, že mají radost!
Dnes měl být sušenkový den, ale měli jsme kolektivní návštěvu známé Sydneyské pláže Manly.
Předpověď na dnešek hlásila 31°C, což se taky vyplnilo. Voda byla už o něco teplejší než minulý týden na Bronte (16,5°). Spojili jsme se ještě se třídou F, ale polovina se na to vykašlala, tak nás bylo jen 13. Teď je asi ta pravá chvíle, abych Vám představil našeho učitele. Jmenuje se Scott (na fotce ten v čepici), je to rodilý australan, má 31 let a ročního syna Dylana.
Ve škole jsem ho denně vídal ve formálním oblečení (tesilky a košile) a proto mě dnes docela překvapil. Nosí ležérní oblečení, je to vysloužilý surfař a je s ním sranda! Po dopoledni stráveném hraním beachvolejbalu, koupáním se v moři a tlacháním jsme ještě byli v rámci utužení kolektivu sednout na pivo. Tenhle styl výuky se mi zamlouvá a doufám, že takových školních hodin bude více ;)
Jednu japonku a dvě korejky tam bohužel nepustili, protože neměly žádný průkaz totožnosti. Až s podivem je, jak striktně se zde dodržují taková pravidla. Dnes jsem také poprvé použil oblíbený městský dopravní prostředek Farry, což je loď, která v pravidelných intervalech vozí lidi z jedné části Sydney na druhou. Je to mnohem rychlejší než to objíždět busem a taky se naskytne úplně jiný pohled na město.
Dále bych ve zkratce shrnul ubytování. Můj prvotní plán bydlet s cizincema sice nevyšel, ale není všem dnům konec. Jen už to nevidím tak růžově jako dříve. Byl jsem se totiž podívat na několik bytů v centru, které se většnou nacházejí v jednom z mnoha "mrakodrapů". V rámci nabídky ubytování je zdarma používání sauny, bazénu, lázní a kdovíčeho. Zní to hezky, to je, ale tak všechno. Realita je byt 2+1, kde bydlí 10 asiatů (4 v jednom pokoji, 4 v druhém a 2 v obýváku) a cena je asi o 30$ větší, než platím teď. Vypadá to, že stávající místo jen tak za něco nevyměním. Tohle je pohled na dům zvenku.
Však mrknětě do alba, přihodil jsem nějaké fotky z dneška a taky něco z toho ubytka.
Na konec ještě dva videjka ze školní lavice (omlouvám se za kvalitu, je to z mobilu). V prvním Vám zamává Yumi z Japonska.
A na druhém můžete vidět učitele Scotta a dva nové studenty, kterými jsou Belgičanka Ludvin (nebo Lidvin?) a francouz Damien.
Have a nice day.
6 komentářů:
Jsem ráda, že jsem se zdržela srandiček na Fáklafa a můžu s čistým svědomím pozdravit: Ahoj Vaneso!
Učitel vypadá sympatico, spolužáci taky. Copak to trčí jednomu z nich z batohu? Jak popisuješ to bydlení v mrakodrapu v 10ti lidech je mazec, to bych rači přemluvila ty čechy ať mluví anglicky (teda jstl je to ten důvod, proč s nima nechceš moc bydlet) Tak zdar, čtu Tě :)
Ahoj Vašo,
konečně jsem se dostal k tomu abych zpětně přečetl všechny tvé reportáže z dlouhé poznávací cesty.
Musím uznat, že jsou psány velice poutavě a zajímavě. Držím ti palce, abys vydržel celou dobu. Bude to těžší a těžší ale VYTRVEJ! Později se ti to stane krásnou vzpomínkou, ke které se budeš moci snadněji vracet a kdoví - třeba to vydáš knižně ;-)
Jsem v Brně na VUT a zatím mě tady žádný předmět nebaví, takže musím uznat, že jsem jeden z těch, kdo ti opravdu a upřímně závidí tvé zážitky z druhého konce světa...
Až se pojedeš podívat na klokany, vyfoť mi taky ptáčka KIWI prosímtě ;-) Je to můj oblíbenec.
Díky kámo za originální zprávy domů a těším se na další.
MDFK : Zrovna od Tebe jsem Faklafa čekal ;) ..ta věc trčící z batohu je v realu nějaká socha na té ulici. To, že mu to čouchá ze zad je moje chyba.
Jj je to ten pravý důvod. Přemlouvat je ani nemusím, ten pár vidím tak jednou za dva dny, když vylezou z pokoje na záchod a spolubydlovi říkám pouze dobrou noc :)) takže se to dá! Zdar a čti mě!
VENCA : čest :) jsem rád, žes to zhltnul celé. To je tak, když někdo zaspí :-D S tím ptákem Kiwi Tě bohužel musím zklamat. Žije pouze na Novém Zélandu a tam se nejspíš z finančních důvodu nedostanu. Co se týče knižního vydání tak jedině pro Zdenku, ta by měla radost ;))
Já doufám, že bude výška laděna ve stejném duchu jako toto studium! Tak mě nestraš a doufej, že Tě to začne bavit ;)
Háááááááj Vanessa...:-D, tak jsem se zdárně vrátila od Kreténu nebo od Kréťanů?...:-D, no jezdí jako kreténi, takže asi tak :o), jinak jsem hned musela čučet na tvůj blogg a svíjet se v křeči při výslovování jména Faklaf, však oni se to Václav naučí...časem. Jo, jinak se nám nějakým záhadným způsobem rozmnožili doma králičči, takže teď máme doma takové králičí jesle :-D :-D :-D , na stránkých budem mít fotky i z dovči, tak pak koukni, Austrálie to sice není, ale taky je nač koukat ;o) tak se drž a (s)měj se hezky. lvirgo
Konečně jsem se večer dostal k přečtení Tvého blogu = fajn na můj vkus by toho mohlo být více, věřím, že příště bude. Fotky super, ani si nemusel popisovat, která postel je Tvoje. Zdravíme a drž se chlape.
Okomentovat