Pláž, city a práce

Mám chvíli čas, takže shrnu pár prvních dnů. V den příletu jsem se ještě vypravil do centra, jak jsem psal níže. Už se pomalu stmívalo, takže moc fotek nemám. Viděl jsem operu i most :)

V ten den večer jsem nakonec usnul až někdy kolem 11 (do 8 jsem vydržel), probudil jsem se v 10 dopoledne druhý den. Venku bylo docela hezky tak jsem na nic nedbal a šel jsem se projít po stezce podél pobřeží (fotky zde), která je docela skalnatá a vede až k známé pláži Bondi beach [čti bondaj bíč] - na fotce níže. Viděl jsem i pár surfařů a plavců, ale nutkání se okoupat zmrazil chladně foukající vítr. Snad jindy.

O půl sedmé večer jsem měl v North Sydney, kousek od místa, kde budu chodit do školy pohovor s managerem [čti manažer] ohledně práce v menším supermarketu. Dohodil mi to Vojtův kamarád Mirek (zdravím) Stačilo říct, že mám experience (zkušenosti) a že jsem obdobnou práci několikrát vykonával u nás v čr. Ano vím, lhát se nemá, ale z něčeho žít musím a neměl jsem navybranou (btw. fingovat data v životopise je tady nutné, jinak nic neseženete). Řekl mi ať příjdu další den o půl 7 a ptám se na Simona [ask for Sajmon]. S pocitem zadostiučinění jsem ulehal k spánku.

Třetí den jsem vstal až někdy o půl 1. Aklimatizace ty dva dny obvykle trvá, takže mě to ani moc nepřekvapilo. Dobrý spánek byl základem úspěchu. Ten den mě totiž čekalo zaučení v práci. Před supermarketem IGA (foto pouze ilustrační), jsem stepoval už 45 minut před domluveným časem a se slovníkem a mluvníkem v ruce si připravoval svou řeč, která nakonec stejně přešla v improvizaci (zeptal se na něco jiného než jsem čekal) :-D.

Simon je v pohodě. Je to koordinátor zásob a má pod sebou asi 10 poskoků, kteří doplňují zboží do regálů (já). Provedl mě obchodem, skladem, šatnou, ukázal mi kde co je, dal mi do ruky vozík s krabicema a poslal mě doplnit své první zboží. Rozumněl jsem mu sice co desátou větu, ale kýval jsem že všechno chápu - ukázalo se to jako velice důležité. První várka byly sladkosti. Pokušení rozbalit a tajně sníst snickers, nebylo tak silné (jsem tady teprve 4 dny), ale uvidíme časem. Dále jsem dostal za úkol doplnit chipsy a pak jsem byl přidělen do dvojice k jednomu nepálci (kterých tam pracuje asi 5). Dostal jsem pojízdný žebřík, házel mu dolů zboží, které chybělo a on to doplňoval. Horší bylo, když se daná věc nacházela o tři regály dál a nepálec na mě ukázal ať mu tu čtvrtlitrovou sklenici s medem hodím. Kývnul jsem, jestli je v pořádku, což mi oplatil úsměvem a pobídnul mě lehkým gestem k hodu. Nerad bych hned první den něco rozbil, prý je to tam ale normální, tak jsem se po chvíli osmělil házet aspoň lehké věci (seušenky, těstoviny atp.)..teď už víte proč jsou věci z obchodů polámané. Další činnost, u kterých se můžou polámat je face up [čti fejs ap] neboli rovnání všech prvních věcí, aby to ráno vypadalo hezky. Skončili jsme o půl 12. Na rozpisové listině mám napsány tři šichty na příští týden. Pondělí, středa a pátek vždy 19:30 - 23:30. Zatím jsem tam pod jménem "new", ale není se co divit. Při vyspelování mého jména, se na mě Simon divně podíval a s úsměvem řekl "Change your name". Jedna z mála vět, kterou jsem mu rozumněl. Sám jsem zvědav jak dlouho tam vydržím (rozuměj za jak dlouho mě vyhodí).

Cesta na byt mi trvala z práce asi hodinu (kolem půlnoci to nejezdí tak často), ale pořád je to v pohodě a relativně kousek (vzdušnou čarou do 1O km).

Třetí den (dnes) jsem vstal normálně v 9. Sobota bývá dnem výletů. V průvodci jsem si proto vytipoval dvě trasy a vydal se na cestu. Dnes bylo v plánu detailnější prozkoumání samotného cetra města včetně památek. Některé z nich si můžete prohlédnout na fotkách zde. Byl jsem i v hydeparku a tímto snímkem určitě potěším především Arthura (rovnou také děkuji za zapůjčení klíče k určovaní australské fauny a flory). Jestli jsem dobře hledal je to Ibis australský.

Svou pouť městem jsem ukončil v Chinatownu (čínská čtvrť), kde jsem v Peddy's marketu (tržiště všeho možného) zakoupil černé kalhoty, které jsem usmlouval na 16$ a boty v obchodě se slevou za 30$. Pro práci v obchodě je to potřeba tak mi to snad nějaký čas vydrží (měl jsem poslechnout Lenku a vzít si to z domu). Ještě bych měl nafasovat černé pracovní triko s červeným nápisem STUFF. Fotku udělám, nebojte.

Vidím, že se budu příště muset usměrnit. Málokoho to asi bude bavit číst celé. Mě se do toho taky znova nechce a proto se omlouvám za případné chyby. Je tady skoro 9. Jdu do sprchy a spát. Pozítří jdu do školy, takže další update na sebe určitě nenechá dlouho čekat.