Dnes jsem po měsíčním pracovním maratonu skončil v pekárně a je na čase, abych Vám ji trochu přiblížil a celkově to nějak zhodnotil. Mnozí si představí pytle s moukou a ručně dělané chleby. Spíš než pekárna, je to ale továrna. Nejvíc asi napoví nedávno pořízený kompromitující materiál. Vzácný je o to více, že jsem se po veselém a častém točení všechno možného, dozvěděl, že se to nesmí a je to přísné zakázáno. Zatím na mě nepřišli, takže jsem v klidu. Přináším Vám tedy 3 videa chabé kvality (mobil). První dvě jsou pořízené z výšky. Stál jsem na forkliftu (fork = vidlička, lift = výtah) neboli vysokozdvižném vozíku, protože jsem vyměňoval stropní větráky.
První je komplexní pohled na místnost, ve které to všechno začíná, říká se jí mixing (od slova míchat).
Naváží se potřebné množství surovin, zamíchá se a začne se dělat požadovaný druh pečiva. Na odstředivém stroji se z placek z těsta stanou housky (na videu 28 sec). Ty se pak urovnají na boardech (deskách) a jdou do pece.
Tady už je konečný tovar. Na videu můžete vidět Turkish bread, kterých produkuje pekárna denně tisíce. Nechápu, kdo to pořád a v takovém množství jí.
Poslední fází je tzv. packing [čti peking] (od slova balit), který jsem netočil. Na pásech a padajícím pečivu není nic moc zajímavého (pro většinu ostatně ani na těch třech výše uploadovaných). Zkusil jsem si za tu dobu plno prací od toho packingu, přes mrazák, kde se balí mražené pečivo a rozdíl teplot, je až 50°C (v mrazáku -25° a v hale +25°) až po podávání kladiva u skládání nové pece (níže na snímku)
Zkušenost dobrá, ale za ten měsíc toho mám plné zuby a snad si teď trochu odpočinu. Druhý bod splněn! Ještě mě napadá taková drobnost, rozdílná životní úroveň je tady fakt vidět na každém kroku. Pro mě bylo nejvíc do oči bíjící to, že si polovina pekárny jezdí do práce ve fungl nových nablýskaných (pro fandy vesměs osmiválcových) kárách za desetitisíce dolarů. Je s podivem, že si to člověk pracující s pečivem u pásu může dovolit. (Teď si ještě uvědomuju, že pro většinu z Vás musí být ty videa, obsah a délka příspěvku docela nuda, ale pro mě to bude dobrá vzpomínka, tak buďte schovívaví a čtěte dále ;-)
Hezký víkend.
Poslední fází je tzv. packing [čti peking] (od slova balit), který jsem netočil. Na pásech a padajícím pečivu není nic moc zajímavého (pro většinu ostatně ani na těch třech výše uploadovaných). Zkusil jsem si za tu dobu plno prací od toho packingu, přes mrazák, kde se balí mražené pečivo a rozdíl teplot, je až 50°C (v mrazáku -25° a v hale +25°) až po podávání kladiva u skládání nové pece (níže na snímku)
Zkušenost dobrá, ale za ten měsíc toho mám plné zuby a snad si teď trochu odpočinu. Druhý bod splněn! Ještě mě napadá taková drobnost, rozdílná životní úroveň je tady fakt vidět na každém kroku. Pro mě bylo nejvíc do oči bíjící to, že si polovina pekárny jezdí do práce ve fungl nových nablýskaných (pro fandy vesměs osmiválcových) kárách za desetitisíce dolarů. Je s podivem, že si to člověk pracující s pečivem u pásu může dovolit. (Teď si ještě uvědomuju, že pro většinu z Vás musí být ty videa, obsah a délka příspěvku docela nuda, ale pro mě to bude dobrá vzpomínka, tak buďte schovívaví a čtěte dále ;-)
Hezký víkend.
3 komentáře:
Ahoj Vasku!
Fabrika vypada zajimave - na sklouzavajici housticky bych se vydrzel divat hodiny, mam strasne rad pojizdna, radoby jednoducha technicka zarizeni...tedy eskalator, lyrazsky vlek, mlynek na maso... osmivalec je na mne uz moc slozity!
Jak dlouho jsi obvykle pracoval v tom mrazaku? A fakt tam bylo - 25, neprehaneji to trochu? Tady bude pozitri - 30, tak se tesim!
Preju vsechno nejlepsi na druhy {treti} konec sveta a jen pro zajimavost se podivej na tricec.cz - Fritak - Michal Sikora debutuje na stribrnem platne!
Nekdy zase napis! Jdu uklizet kuchyn po zkazen7ych vanilkovych rohliccich - nekde se stala chyba..
Arthur
super exkurze, díky. Vyměňoval jsi větráky přímo nad těstem? :D to musely být křupavé houstičky! Jinak co se týče turků je jich cca 68 milionů, hold mají spotřebu ;)
já bych taky chtěla vidět padající houstičkyyyyy :)
Okomentovat