Zákeřné napadení mravencem buldočím

V neděli jsme se vydali s Mirkem (zdravím Břeclav) na fotovýlet do Royal National Parku. Je to v jížní části Sydney, asi hodinu vlakem. Žádní lidé, krásná příroda. Počasí moc nepřálo, bylo zataženo, takže fotky nic moc. RNP byl založen v roce 1879 a je hned po Yellowstoneském národním parku, druhým nejstarším na světě. Žijí zde morští orli a také největší druh mravence. Konkrétně se jedná o jedovaté mravence buldočí (viz. obrázek), kteří dorůstají délky až 4 cm. Mají poměrně velká kusadla a žihadlo v zadečku. Zákeřní tvorové!

Po cestě jsme jich potkali fakt hodně, nafotil jsem souboj dvou jedinců (pro zvětšení klikni) a v rámci vědy je podrobil extrémní zkoušce.

Mravenci by totiž měli bez větší újmy přežít požár a vydržet nějakou dobu pod vodou. Do mraveniště jsem jemně šťoural klackem a pár vyvolených jsem opatrně zasypal hromádkou písku. Podle očekávání se vyhrabali ven. Osudným se mi stalo detailnější prohlížení této bestie zavěšené na klacku. Ucítil jsem hroznou! bolest na kotníku, odhodil jsem klacík a ohnal se po krvelačném mravenci hbitě rukou. Zaútočil na mě sice přes ponožku, ale bodnutí včelou je podle toho slabý odvar. Půl minuty jsem skákal, řval jak to bolí a poslouchal Mirkovo "vidíš, já Ti říkal, že se k nim nemáš takhle chovat". Malý otok na kotníku nevěštil nic dobrého. Tihle mravenci jsou poměrně silně jedovatí. Připravoval jsem se na nejhorší, kolaps po pár krocích...bolest....pomalá smrt...no dopadlo to dobře. Jsem živ, zdráv a chodím. Doma na internetu jsem zjistil, že aplikace protilátky není nutná. Smrtelná dávka je až při kousnutí třiceti mravenci. Měl jsem štěstí.

Nafotil jsem i kousek krajiny a nějaké makra.