Pekárna, stěhování a 3 hodiny spánku denně

Někomu se můj plán zdál najivní, ale když se chce, všechno jde, zní pořekadlo. Já jsem toho důkazem! Najít si přes prázdniny tři práce (dopoledne, večer a přes víkend) se ze začátku jevilo jako nemožné. Obvolané inzeráty, rozdáno padesát životopisů a posláno sto mailů. Divte se nebo ne, ale práci mám. A jakou!

Vzali mě do pekárny. Je to sice daleko jaksviňa, ale člověk si nevybere. Musím být rád za všechno! Po té co jsem se pochlubil vystudovanou průmyslovkou s technickým zaměřením a brigádama ve slevárnách a v ejotím skladu, bylo jasno! Žádný pekař, žádná mouka ani pás. Byl jsem strčen do údržbářské dílny. Měli dovézt nějakou novou pec a potřebovali někoho kdo umí držet kladivo, aby asistoval u skládání. Samozřejmostí byla věta "I can use hummer very well" [umím používat kladivo velice dobře], což není až tak pravda (kdo mě zná ví), při každém klepnutí mrknu a při každém druhém se praštím do prstu. To v tu chvíli však nebylo podstatné. Na(ne)štěstí na pec naběhli 4 profíci a pomocná ruka nebyla potřeba.

Nějakou práci pro mě, ale bylo třeba najít a koho sedřít lépe z kůže, než práce chtivého studenta. Nafasoval jsem kýbl (viz. minulý update s vírem), stěrku, saponát, velké lešení a dostal za úkol umýt stěnu a okna podél haly (je to spíše továrna než pekárna, denně vyprodukuje tisíce kusů pečiva a importuje i do Singapuru). Nejlepší je, že jsem si mohl zvolit délku šichty. Vidina peněz ji vytlačila až na 10 hodin denně. Stát na lešení a dřít zaprasenou budovu není sranda, druhý den mě bolel každý sval na těle a takhle ztrávený týden jsem si nedokázal představit. Pro dokumetnaci extrémního stavu zažrané špíny přikládám fotku.


Celý týden jsem tedy umýval a umýval, akorát v pátek byla velká objednávka, tak jsem šel pomoct Ozzikovi Scottovi do mrazáku balit housky. Ostatní pracovníci v pekárně pracují stereotypně u pásu a mají šichty od půl třetí ráno do půl třetí odpoledne. Nakonec asi můžu být rád, že jsem na čerstvém vzuchu a tzv. svým pánem (;-D). Jo jinak mám další vtipnout příhodu. Když jsem byl tázán na své jméno, hbitě a pyšně jsem odvětil s krásnou váslovností Fak Laf! (tak aby to co nejpřesněji znělo jako Fuck Love [překlad google - seru na lásku]). Australanka a Filipínka se v tu chvíli mohly potrhat smíchy a dohodly se, že bude lepší, když mi budou říkat jinak.

Na sobotu jsem si sehnal nějaké stěhování. Nevěděl jsem co mě čeká, dostavil jsem se na místo setkání (vlaková stanice) a byl jsem překvapen. Stěhování probíhalo ve vojenském střeženém objektu, kde bylo plno obrněných aut a cvičících vojáků. Stěhovali jsme starou kasárnu do nové budovy.


Nevím jak to mají ozzici (zkratka pro australany) pořešeno, ale dohodnuto bylo stěhování od 7:30 do 17:00. Po hodině a půl jsme to měli hotovo a že jako můžeme jít domů. Trochu nefér, dohodli jsme se, že zaplatí aspoň tři hodiny a že toho bude přiští týden více. Ale viděl jsem vojenský areál, projel se po něm autem a konečně měl díky volnému odpoledne trochu času na odpočinek. V neděli jsem pak šel na odpolední šichtu do IGA, teď píšu tohle a chystám se do postele. Zítra vstávám zase v 5.

Abych to nějak shrnul. Za minulý týden mám tedy bilanci 79 odpracovaných hodin. Přes týden jsem každé ráno vstával v 5. Na 7:30 jel do pekárny, kde jsem 10 hodin makal. Dal jsem sprchu a jel rovnou do supermarketu, kde jsem končil o půl 12. Kolem 1 doma, přečíst maily, vyčistit zuby a ve 2 jsem usínal. V 5 zase vstávat a takhle každý den. Kdysi jsme si s Arthurem říkali, že by bylo fajn, kdyby člověku stačily jen 3 hodiny spánku a mohl těch zbylých 21 nějak efektivně využít. Teď muží s klidem říct, že to nejde. Alespoň ne s takovou fyzickou námahou. Spát denně 3 hodiny má za následek to, že se Vás pak někdo ke konci týdne zeptá jestli berete drogy (fakt mé oči vypadaly špatně), někdo Vám řekne, že jste makal nejpomaleji za poslední dva měsíce (zkuste dělat rychle po tolika hodinách práce) nebo do sebe musíte kopnout redbull a litr coly aby jste měli nějakou energii. Trochu jsem to, ale přes víkend dospal. Konečně si uvařil teplé jídlo (vajíčka :-D) a uvidím jak to půjde. Na tenhle týden mám stejný rozpis, takže nečekejte žádný update. Nebude na to čas. Dva týdny to vydržím a pak bude asi třeba něco vypustit. Nepřijel jsem tady ze sebe sedřít kůži (už teď by mi mohl mé mozoly a opracované ruce závidět nejeden celý život těžce pracující důchodce!)

Mějte pohodový a méně prací nabitý týden než já! See you next weekend.